Recenze knihy "Poklady pod námi"

Poměrně nedávno jsem dočetl knihu "Poklady pod námi" od Slavomíra Ravika. Autor se snaží čtenáře seznámit s historií zajímavých míst nejen na území ČR, kde se podle legend ukrývají poklady. V knize čtenáře informuje také o nálezech, které lze historicky doložit a o strastiplných cestách hledačů pokladů. Slavomír Ravik se touto problematikou zabývá již řadu let a snaží vměstnat vše, co o pokladech za ta léta nashromáždil, do jedné knihy.

V první části knihy "O pokladech, které pod námi čekají", se autor zamýšlí, co poklad opravdu je. Řekne-li se poklad, mnoho lidí si vybaví železem okovanou dřevěnou truhlici schovanou v nějaké jeskyni, která je plná zlatých pohárů, řetězů, šperků a diamantů. Pokladem ovšem může být i pár neobyčejně starých mincí. Vypráví příběh muže, který díky velkému úsilí a víře v legendy objevil Troju. Zamýšlí se, kde by mohl ležet bájný poklad Nibelungů.

Druhá část "O pokladech v hradech, zámcích a klášterech" nás přenese na zajímavá místa, kterými se v minulosti prohnaly boje, kudy postupovala přes naše území vojska cizích mocností a tedy kde byla největší pravděpodobnost, že lidé v minulosti uschovali svůj nejcennější majetek. V této části se také čtenář seznámí s mnoha zajímavými legendami a pověstmi vztahující se právě k pokladům.

Část nazvaná "O cestách k pokladům a jejich dobývání" čtenáře informuje o dobytí říše Inků. Vypráví příběh o pirátovi Kiddovi a možném místě uschování jeho pokladu. Z naší historie pak vypráví o okolnostech nalezení známého relikviáře svatého Maura.

V předposlední části nazvané "O pokladech světových" autor shrnuje zmínky o pokladech řádů, vladařů, potopených pokladech a pokladech dobrodruhů. Čtenář se zde dočte např. o historii vzniku a zániku řádu Templářů, kde hledat potopené lodě s poklady na palubě, případně o objevených a vyzvednutých pokladech z vraků plavidel na dně světových moří. Zajímavý je příběh lodi Wasa, která byla objevena, vyzvednuta a zakonzervována. Nyní ji můžete spatřit v muzeu ve Švédsku. V této části se také dozvíte něco o pirátech, korzárech, bukanýrech a flibustýrech k nimž patřil např. Henry Morgan, Edward Teach známý jako Černovous, John Rackham alias Calico Jack a další. Neméně zajímavé je pojednání o známém Ostrově pokladů, Stříbrném ostrově či o zničeném a přírodními silami potopeném Port Royalu.

Poslední část s názvem "O pokladech Třetí říše" nás zavede do historie poměrně nedávné. Za druhé světové války byla vydrancována mnohá světová muzea a vykradeny státní pokladny podrobených států. Autor se zde zabývá mimo jiné Štěchovickým pokladem či pokladem generála Erwina Rommela.

Kniha je plná zajímavých historických faktů a událostí, pověstí a legend. Nejvíce mě však zaujalo líčení historie, které autor sepsal na základě historických pramenů. Rozhodně tuto knihu doporučuji k přečtení.

Název: Poklady pod námi
Autor: Slavomír Ravik
Nakladatelství: KMa, s.r.o., 2007
Počet stran: 534
ISBN: 978-80-7309-453-9
Internetový obchod: Levné knihy

Srovnání cen tuzemských a zahraničních mobilních operátorů

Na téma přiměřenosti českých cen za služby mobilních operátorů již byla napsána spousta článků. Všichni se shodují, že opravdu máme na české poměry vysoké ceny za volání, SMS a další služby. V celoevropském měřítku jsou ceny možná průměrné, což ostatně s oblibou tvrdí různé PR články všech tří operátorů. Přepočteme-li ale ceny na koupěschopnost obyvatelstva, pak se nestačíme divit.

Bohužel je u nás oligopol poskytovatelů mobilních služeb. Vstup do odvětví je stížen díky (ne)schopnostem národního Českého telekomunikačního úřadu a prakticky zde neexistuje žádný virtuální operátor. Všichni tři operátoři si tedy trh rozdělili a nic je nenutí snižovat ceny. Dále si povšimněte, že firemní zákazníci mají volání daleko výhodnější než běžný spotřebitel.

Jak jsme na tom doopravdy ve srovnání s našimi sousedy? Je pravda, že máme absolutně nejvyšší ceny? Pokusil jsem se prokousat ceníky našich sousedů a udělat malé srovnání. Jelikož v ČR působí tři mezinárodní společnosti, zaměřil jsem se na jejich nabídku v zahraničí. Za cíl jsem si tedy nedával najít nejvýhodnější nabídku v té či oné zemi napříč všemi tamějšími mobilními operátory. V tabulce tedy naleznete shrnutí jak paušálních tarifů O2, T-Mobile a Vodafonu, tak i nabízené předplacené karty. Zajímavé je srovnání cen tarifu "O2 Zero" českého zastoupení O2 s tarifem "O2 0" německého operátora. Výsledek mého snažení můžete naleznou zde. Ceny jsou platné pro únor 2011 a pro zjednodušení jsem počítal s kurzem 1 EUR = 25 Kč.

Kam mizí české výrobky

V lednu tohoto roku proběhla tiskem zpráva o dioxinové aféře v Německu. Jak se ukazuje, lidé bažící po zisku se vyskytují stejně tak jako u nás i v ostatních zemích. Proč tomu tak je, to ponechme stranou. Důsledkem aféry je, že se němečtí konzumenti bojí kupovat vepřové maso. Tudíž němečtí zemědělci produkující vepřové maso nemají odbyt a jsou nuceni výrobky prodávat pod cenou. Snížení ceny má neblahý důsledek i pro zemědělce okolních zemí. Lze očekávat, že nadbytečné vepřové maso bude z Německa posíláno i k nám. Tuzemští zemědělci však nebudou moci konkurovat nízkým cenám a mnozí menší chovatelé z odvětví raději odejdou.

V posledních letech mi připadá, že se nad tuzemským zemědělstvím začínají stahovat černá mračna. Dochází tedy k paradoxům, kdy je v obchodě levnější zboží, které bylo vyrobeno v zahraničí a následně převezeno stovky kilometrů, než to, které vyrobí tuzemští výrobci. Je tomu proto, že bohatší země jsou schopni více dotovat svoji zemědělskou výrobu, než země chudší. Velké řetězce obchodů mohou upřednostňovat výrobky svých mateřských zemí před místními výrobky. Všimli jste si odkud pocházejí obchody, v nichž lidé převážně nakupují? Kaufland (Německo), Tesco (V.Británie), Lidl (Německo), Penny (Německo), Albert (Nizozemí). Už teď se na pultech obchodů objevují zahraniční výrobky s pochybnou kvalitou. Z vlastní zkušenosti mohu poukázat na čínský česnek, který tomu našemu českému česneku nesahá ani po kotníky. Bohužel sehnat tuzemský česnek začíná být ve větších městech problém. Díky nízkým výkupním cenám, jež jsou pod hranicí rentability, se zemědělcům nevyplatí pěstovat. Pokud tento trend bude i nadále pokračovat, brzy se dočkáme toho, že naše potravinová soběstačnost bude ta tam.

Mrzí mě, že podnikové prodejny jsou stále více minulostí a že je problematické koupit si výrobky přímo od výrobců. Mléčné automaty byly výborným nápadem, díky kterému jsem měl možnost si téměř po celý rok kupovat výborné čerstvé mléko. Co na tom, že litr stál 18 Kč. Za tu kvalitu to opravdu stálo. Bohužel jsem tam chodil asi jen já, protože zhruba po roce mléčný automat zmizel.

Je škoda, že dochází k devastaci českého zemědělství. Kdybychom, my zákazníci, dali přednost tuzemským výrobkům, mohlo by dojít k situaci, kdy by zřejmě ceny za potraviny mírně vzrostly, ale kvalita výrobků by byla mnohem vyšší, než jaká je nyní. Navíc bychom podporovali přímo naše výrobce, kteří zde vytvářejí pracovní místa a platí daně. Kupujeme-li cizí výrobky, podporujeme ekonomiku cizích zemí, ne naši! Buďme v tomto ohledu více vlastenečtí!