Lidé milují přeplněné tramvaje

Každé pracovní ráno začíná stejně. Dojdu na autobus, svezu se pár zastávek a přestoupím na tramvaj, která mě doveze až na "mojí" konečnou. Nejinak tomu bylo i dnes. Autobus jel přesně podle jízdního řádu, někteří spolucestující se tvářili naštvaně, jiní si krátili cestu posloucháním hudby nebo čtením novin.
Na přestupní zastávce jsem vystoupil a pomalu se šoural na tramvaj, kde již čekalo více netrpělivých lidí, než je tomu obvykle. Záhy jsem pochopil, že vynechal jeden spoj. Čas mě nijak netlačil, tak mi bylo víceméně jedno, zda počkám o pět minut déle. Jen podotýkám, že zastávka se nachází kousek od konečné a po trase jezdí jedna jediná tramvajová linka.
Po krátkém čekání se v dáli objevila dlouho očekávaná tramvaj. Byl to onen zpožděný spoj. Tramvaj pomalu přijížděla do zastávky a bylo vidět, že již od začátku své cesty je notně naplněná lidmi jedoucími do práce. Což v době ranní špičky není nic mimořádného. Za zpožděným spojem ve vzdálenosti asi jedné zastávky se přibližovala další tramvaj jedoucí podle pravidelného jízdního řádu. Řekl jsem si, že raději počkám další dvě minuty a pojedu dalším vozem.
Bylo zajímavé sledovat, jak většina lidí čekající spolu se mnou na zastávce se raději vecpala do přeplněné tramvaje, že řidič stěží zavřel dveře. Pouze tři další lidé vyčkali příjezdu téměř prázdné tramvaje. Nastoupil jsem a užíval si téměř soukromou jízdu. V průběhu cesty moc lidí nepřistupovalo, protože hlavní nápor cestujících odchytala zpožděná souprava před námi.

Co dodat závěrem? Snad jen to, že tato příhoda mě pobavila a zjistil jsem, že lidé nejvíce ze všeho milují přeplněné dopravní prostředky, strkanice a prodíráním se davem při vystupování.