Fenomén Facebook

Vyslovíte-li dnes Facebook nenajde se mnoho lidí, kteří by nevěděli o co kráčí. Já osobně jsem byl tímto fenoménem, dá-li se to tak nazvat,  zasažen zhruba před rokem a kousek. Zpočátku se to zdálo jako dobrý nápad. Uvidím jak se ostatním daří, prohlédnu si jejich fotky z dovolené, můžeme si poslat pár vzkazů... Zkrátka komunikační prostředek sdružujících více funkcí dohromady. Nejprve bylo potřeba najít všechny známé, kteří již mají svůj profil založen. V druhé fázi jsem naopak sám aktivně posílal pozvánky. Jakmile se mi podařilo sezvat přátelé, začal jsem plnit svoji zeď různými krátkými sděleními, např. Tipy na zajímavé výlety, jež jsem absolvoval, kulturními akcemi, kterých jsem se zúčastnil... Také od přátel mi začaly chodit příspěvky z jejich zdí.

Postupem času, jak přátelé přibývali, začalo naopak ubývat smysluplných sdělení a naopak se začaly množit plytké příspěvky typu "Nudím se...", "Včera sme se zase zlili", o které opravdu nestojím. S rostoucí oblibou všelijakých aplikací a her mám přehled, že Iva dostala naftu pro stroje ve farmvillu, Petrovi se podařilo porazit mafii v Mafiawars apod. Ano, můžu si skrýt příspěvky od přátel, kteří propadli hraní her či podobným aplikacím. Na tomto místě se musím přiznat, že jsem byl také příznivcem hry Mafiawars, kterou jsem poslední dobu hrál už  jen ze setrvačnosti. Ovšem snažil jsem se zbytečně nezaplavovat ostatní různými hláškami ze hry.

Nakonec tedy z celkového počtu zbyde pouze pár jedinců, kteří Facebook používají s rozumem. Jenže jsou to ti samí, s nimiž jsem převážně v kontaktu přes ICQ nebo osobně.

Stala se mi jedna úsměvná historka, kdy jsem omylem pozval k přátelství jednu neznámou slečnu. Jednoduše jsem se překlikl, neb dotyčná měla velice podobné jméno jako kamarádka. O to vetší bylo moje překvapení, když mně přátelství potvrdila. Co na tom, že mě vůbec nezná.

Facebook pro mě ztratil svou přitažlivost, proto jsem si deaktivoval svůj účet. Smazat jej bohužel nelze.