Pálavské vinobraní

Léto se již nachýlilo ke svému konci, sluneční paprsky pomalu ztrácejí sílu, ale ještě než podzim převezme plně vládu nad krajinou, měli bychom vzdát létu hold a okoštovat plody země. Vinobraní se k tomuto kroku přímo nabízí.

Konečně nastal den "D". Předpovědi počasí slibovaly nad jižní Moravou přeháňky, proto jsem si přibalil do batohu deštník. Autobus odjížděl kolem půl desáté ráno. Počítal jsem s menší frontou na autobusovém nádraží, proto jsem chtěl být na zastávce o něco dříve, abych ukořistil místo k sezení. Pro jistotu jsem si o něco přivstal. Na nádraží mě ovšem čekalo nemilé překvapení v podobě dlouhého hada stojících lidí. Spořádaně jsem se postavil na konec fronty. Brzy přijel autobus, do kterého jsme se měli vtěsnat. Po nastoupení první třetiny zástupu lidí přede mnou mi bylo jasné, že se prostě do autobusu všichni nevlezou. Kapacita míst k sezení uvnitř autobusu by se odhadem mohla pohybovat kolem 45 míst, "na stojáka" by se mohlo vlézt dalších 15 lidí. Do zavazadlového prostoru pak dalších 10 - 20. Ať jsem počítal, jak jsem počítal pořád bych se tam nevešel. Po vzoru indických cestujících jsem přemýšlel jaké jsou možnosti úchytu na střeše. Než jsem stačil dokončit myšlenku, vynořil se náhle téměř odnikud posilový spoj, který měl přímou trasu po dálnici až do Mikulova. Dokonce se mi podařilo uzurpovat místo k sezení u okna.

Cesta uběhla rychle a za necelých 45 minut jsme byli na místě. Vystoupil jsem s davem a namířil si to podle vůně vína a burčáku přímo do středu všeho dění. Na náměstí jsem si vyměnil vstupenku za žlutý pásek kolem zápěstí a poměrně rychle jsem byl vtažen do veselice. Teda ne že bych se tomu bránil.

Rychle jsem proběhl kolem stánků nabízejících různé druhy zboží jako např. koření, koláče (výborná snídaně), ochutnávky vín či burčáku. Narazil jsem dokonce na netradiční stánek se žehličkou, která nespálí žádné oblečení, takže si klidně můžete během žehlení odskočit na kafe. Skvělý mixér, který naseká vše, co vám přijde pod ruku. Ovšem záleží kolikrát ho bude možné takto použít. Řezač skla či obkladových dlaždic.
Na konci náměstí jsem si to namířil k amfiteátru, kde se měl zanedlouho konat koncert skupiny Čechomor.

Zdroj Pálavské vinobraní

Obsadil jsem místo zhruba uprostřed hlediště a čekal na začátek toužebně očekávaného koncertu. Čechomor začal svoji hudební produkci písní "Mezi horami". Do svého vystoupení zařadil spoustu skvělých a prověřených skladeb, namátkou třeba "Voják" nebo "Větříček". Publikum bylo z koncertu nadšené a na konci vyprovodilo členy skupiny bouřlivým potleskem do zákulisí.

S doznívajícím přídavkem v uších jsem se odebral zpět na náměstí a k prohlídce věže nedaleko zámku. Na vyhlídce jsem se pokochal krajinou a pohledem na malebné město Mikulov. Dalším bodem prohlídky byl zámecký park. Malé děti dováděly na kolotoči s dobovým designem. Dospělí strategicky obsadili stánky s pivem a jídlem. Vzhledem k tomu, že jsem byl na vinobraní, zřekl jsem se pro tentokrát konzumace jakéhokoliv jiného alkoholu než toho, který je obsažen ve víně či burčáku. Na nádvoří zámku zpívali kejklíři a v pozadí se tyčily stroje středověké mučírny. Nedaleko byl vstup na Hodokvas. Po zaplacení 240Kč na osobu jste mohli sníst vše co se do vás vešlo. Denní menu se skládalo např. ze Segedínského guláše, Vepřového flamendru, Moravského vrabce, Vepřové rolády a mnoho dalšího. Po dlouhém rozmýšlení jsem nakonec odolal a spěchal zpět do amfiteátru na další koncert.

Zdroj Pálavské vinobraní

Tentokrát byla na programu skupina Děda Mládek Illegal Band. Když jsem dorazil na místo určení, hlediště bylo beznadějně přeplněné. Sem tam sice byla prázdná místa, avšak ta byla střežena nekompromisními "hlídači", jež seděli vedle. Po několika neúspěšných pokusech jsem konečně narazil na jedno volné místečko poblíž pódia. Po nezbytných zvukových zkouškách a seřízení odposlechů se koncert rozjel. Rozpačitý začátek, kdy jednotliví členové kapely dolaďovali své nahrubo nastavené odposlechy, se po třech písních změnil v hudební vodopád jedné písně za druhou. Publikum se bavilo a kapela si to řádně užívala. Po dvou přídavcích se kapela s námi rozloučila a přenechala pódium dalším hostům.

Zdroj Pálavské vinobraní

Opět jsem se přesouval, tentokrát naposledy k zámku. Čekala mě řízená degustace vín. Po zakoupení vstupenky na ochutnávku, jsem si zašel na vepřový steak. To proto, aby mě náhlý příval alkoholu jen tak nesložil. Víno se degustovalo v zámeckém sklepu s obřím sudem. Úvodem jsme se dozvěděli něco o historii a původu vinařské aliance V8, která nabízela vzorek osmi druhů vín. Pak následovalo očekávané koštování. Musím se přiznat, že nejsem žádným velkým znalcem vín, ale nejvíce mi zachutnalo Cuvée Sarment cuvée, Savignon pozdní sběr a Muškát Moravský pozdní sběr. Kdo chtěl, mohl si přímo na místě zakoupit celou lahev vína, které nejvíce lahodilo jeho chuťovým buňkám. Po skončení degustace jsem se pomalým, někdo by mohl říci nejistým, krokem vydal na autobus s příslibem návratu napřesrok.